Biologie

Biologická sekce je co do počtu studentů i zaměstnanců největší ze čtyř sekcí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejím proděkanem je prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D.

Biologické učebny a laboratoře jsou umístěny v budovách Benátská 2 a Viničná 5 a 7. Některé laboratoře a pracoviště ale sídlí v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) za Prahou.

Biologickou sekci tvoří Knihovna biologie,  Herbářové sbírky, Hrdličkovo muzeum člověka a 11 kateder, v čele s jejich vedoucími:

• antropologie a genetiky člověka (doc. Mgr. Vladimír Sládek, Ph.D.),

• botaniky (doc. Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D.),

• buněčné biologie (prof. RNDr. Jan Brábek, Ph.D.)

• ekologie (doc. RNDr. David Hořák, Ph.D)

• experimentální biologie rostlin (doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.rer.nat.),

• filosofie a dějin přírodních věd (prof. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.), 

• fyziologie (doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc.),

• genetiky a mikrobiologie (RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.),

• parazitologie (doc. Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D.),

• učitelství a didaktiky biologie (PhDr. Petr Novotný, Ph.D.),

• zoologie (doc. RNDr. Michal Vinkler, Ph.D.). 

Studium na sekci

Na biologické sekci lze studovat následující studijní programy:

• Biologie, garant prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.

• Ekologická a evoluční biologie, garant prof. RNDr. Jiří Neustupa, Ph.D.

• Biologie se zaměřením na vzdělávání (sdružené studium dvou studijních programů), garant RNDr. Jan Mourek, Ph.D.

• Biologie se zaměřením na vzdělávání (plný studijní plán), garantka doc. Mgr. Alice Exnerová, Ph.D.

• Molekulární biologie a biochemie organismů, garantka doc. RNDr. Jitka Žurmanová, Ph.D.

• Bioinformatika, garant Mgr. Marian Novotný, Ph.D. (vyučována spolu s MFF)

Kromě toho se biologická sekce významně podílí na realizaci výuky programu Praktická geobiologie (vyučovaná spolu s geologickou sekcí).

Ve studijních programech Biologie (BIO, často přezdívaná jako tzv. „duhová“ či „obecná biologie“), Ekologická a evoluční biologie (EKO-EVO, „zelená biologie“) a Molekulární biologie a biochemie organismů (MOBIBO, „bílá biologie“) funguje tzv. modulový systém. To znamená, že předměty jsou rozděleny do několika modulů, tj. skupin tematicky podobných přednášek a cvičení, z nichž studenti musí splnit předepsaný počet kreditů. Předměty v modulech jsou povinně volitelné (nikoli povinné) a všechny biologické programy je spolu sdílí. Jednotlivé studijní programy/obory se liší se pouze počtem kreditů nutných ke splnění daných modulů, viz tabulka níže. Podobná je i situace v učitelských oborech, podrobnosti naleznete v Karolince.

Tematických modulů je celkem sedm:

1. Buněčná a molekulární biologie,

2. Fyziologie a anatomie/morfologie,

3. Organismy,

4. Ekologie a evoluce,

5. Ostatní předměty I,

6. Ostatní předměty II

7. Vědy o Zemi a životním prostředí (týká se jen oboru Ekologická a evoluční biologie).

Z každého modulu si student musí během svého studia zapsat a splnit předměty v určitém počtu kreditů, který se liší podle toho, jaký obor studuje. Přehledně počty kreditů pro jednotlivé moduly znázorňuje následující tabulka:

Celkový povinný minimální počet kreditů z modulů je u všech oborů stejný a činí 150 kreditů. Za jediné dva povinné předměty Bakalářský projekt I a II, které si zapisujete v posledním ročníku, získáte za oba 5 kreditů.

Pro konání ústní části státní závěrečné zkoušky je třeba kromě splnění odběru kreditů za moduly (tabulka výše) nasbírat celkem 180 kreditů – zbývá tak 25 kreditů na volitelné předměty, které si vybíráte na základě vašich osobních preferencí (třeba s ohledem na váš navazující magisterský obor), a to:

• z modulů nad rámec povinného minimálního odběru,

• z nabídky kateder biologické či jiné sekce v rámci fakulty,

• z nabídky dalších fakult Univerzity Karlovy,

• z nabídky jiné univerzity či vysoké školy v České republice i v zahraničí.

Doporučujeme preferovat jako zdroj volitelných kreditů hlavně první dvě možnosti.

Jelikož mají studenti biologie jen minimum povinných předmětů, je klíčové alespoň rámcové sestavení svého individuálního studijního plánu už před prvním zápisem předmětů.

Je dobré si hned na začátku vašeho studia aspoň hrubě naplánovat:

• které předměty budete ve kterém semestru plnit,

• jaké mají rekvizitní vztahy (prerekvizity, neslučitelnosti atp.)

• kolik kreditů za ně získáte a zda budou stačit pro splnění modulů,

• kolik budete mít zkoušek a zápočtů v každém semestru studia (optimum je lehce nad 30 kreditů za semestr; v posledním semestru 3. ročníku je výhodné mít méně předmětů a více času na psaní bakalářské práce).

Též doporučujeme vzít v úvahu i to, zda je ve vašich možnostech splnit daný počet zkoušek i s případnými zapsanými exkurzemi a praktiky, které často bývají během zkouškového období (obzvláště to pak platí pro terénní cvičení v letním semestru). S ohledem na to, že v září lze čekat omezené množství vypsaných termínů na zkoušky.

Plánováním dopředu předejdete takovým situací, jako např. že:

• nemáte dostatek kreditů pro postup do dalšího ročníku,

• si některý předmět nemůžete zapsat, protože nemáte splněnou jeho prerekvizitu,

• musíte dodělat předměty z modulů vysoko nad požadovaných 180 kreditů,

• nevyvážený počet zkoušek v LS a ZS, který může výrazně znesnadnit vaše studium.

Při výběru předmětů se můžete inspirovat doporučenými studijními plány, které naleznete v tzv. Modré Karolince. V modré (biologické) i celofakultní Karolince je u každého předmětu uveden doporučený ročník. Při plánování studia vám případně poradí poradci pro studium (viz kapitola S čím za kým) či garanti jednotlivých navazujících magisterských oborů a zaměření. Neocenitelné rady dostanete od vašich spolužáků ve vyšších ročnících, které můžete kontaktovat přes email u otevřených profilů na SISu nebo přes různé facebookové skupiny. Se sestavováním studijního plánu Vám může pomoci tabulka, která spočítá kredity v jednotlivých modulech.

Je pravděpodobné, že svůj studijní plán budete muset v průběhu studia měnit (nepodaří se vám splnit zkoušku, změní se váš oblíbený obor…). Doporučujeme si proto při každé změně ve vašem plánu zkontrolovat, že při jeho splnění dosáhnete na potřebné počty kreditů v modulech a budete tak moci skládat státnice.

Modulový systém skýtá při studiu mnoho výhod:

• Relativně velká volnost ve výběru předmětů. Jediné povinné předměty jsou jen Bakalářský projekt I a II, vše ostatní si lze s drobnými omezeními (modulové minimální odběry, rekvizitní návaznosti) volně nakombinovat. Záleží jen na vás, ve kterém ročníku budete vybrané předměty plnit.

• Naplánování rozvrhu na míru tak, abyste mohli školu skloubit s dojížděním, prací a volným časem.

• Možnost rychlé specializace už od začátku studia (pro nadané studenty nebo zájemce o konkrétní oblast) nebo naopak „osahání si“ všech oborů, pokud se zatím úžeji zaměřovat nechcete.

Moduly mají však i své nevýhody:

• Složitější plánování studia: každý student si staví svůj vlastní studijní plán a musí se o své předměty a studium, jehož průběh má v rukách jen on sám, aktivně zajímat. S velkou svobodou tak přichází i velká zodpovědnost.

• Do systému jsou najednou zapojeny stovky studentů biologie z různých ročníků i oborů. Na přednáškách se tak scházejí náhodně podle toho, co si kdo v daném semestru zvolil. Neexistuje tedy nic jako „třída“ nebo „kruh“, a tudíž může být těžší navazovat přátelství s ostatními spolužáky. Pro lepší socializaci (nejen) v rámci ročníku proto vřele doporučujeme účast na „bioseznamováku”, pravidelné výuce, terénních cvičeních a exkurzích, sezónních kurzech i dalších akcích pořádaných např. katedrou tělesné výchovy, fakultními spolky nebo studentskými senátory.

Povinnou součástí studia je vypracování bakalářské práce a její obhajoba, která tvoří první část státní závěrečné zkoušky. V posledním ročníku studia si studenti zapisují předměty Bakalářský projekt I a II. Jsou to jediné dva povinné předměty za celé bakalářské studium (všechny modulové předměty jsou povinně volitelné). Bakalářský projekt I je celosekčně organizovaný seminář k tomu, jak vybírat a psát bakalářskou práci. Bakalářský projekt II spočívá ve vlastním sepisování bakalářské práce na katedře pod vedením školitele (viz kapitola Školitel a téma závěrečné práce). Ačkoliv tyto předměty absolvujete až ve 3. ročníku, doporučujeme s výběrem školitele a tématu začít dříve, klidně již v prvním ročníku.

Druhou částí závěrečné zkoušky je ústní zkouška, která se koná formou souborné zkoušky z jednoho tematického okruhu analogického s modulem bakalářského studia. Studenti obecné biologie si mohou vybrat 1. až 4. modul, bílí biologové státnicují pouze z prvního modulu, zelení biologové pak ze 3. nebo 4. modulu.

Psaní bakalářských prací a konání bakalářských zkoušek na biologické sekci upravují interní pravidla vycházející z platných předpisů, které každoročně schvaluje sekční vědecká rada. V těchto pravidlech najdete podmínky pro skládání bakalářské zkoušky a důležité informace k výběru a zadávání témat bakalářské práce, jejímu rozsahu a specifikaci pojetí, včetně toho jaké náležitosti musí bakalářská práce obsahovat. Dále se dozvíte pravidla pro průběh obhajoby bakalářské práce a informace o organizaci a průběhu státních bakalářských zkoušek (ústní zkoušení).

Aktuální informace (nejen) k bakalářským státnicím hledejte na webu bakalářského studia. Protože se zvyklosti v psaní bakalářské práce mohou lišit mezi katedrami, je nutné se také včas informovat na příslušné katedře.

V neučitelských biologických oborech není, na rozdíl od těch učitelských, povinnou součástí studijního plánu tělesná výchova. Je ale možné si tento předmět dobrovolně zapsat a vybrat si z široké nabídky sportovních aktivit. Více informací najdete na stránkách katedry tělesné výchovy a také v kapitole Tělesná výchova.

Na sekci biologie se můžete setkat se studentskými spolky Sdružení Arachne, Korespondenční seminář Biozvěst a Fluorescenční noc, které se zaměřují na popularizaci biologie mezi středoškoláky. Připojit se ale lze i k divadelním souborům, Erasmus klubu nebo i k dalším celofakultním spolkům.